Jód

+ Jód přispívá ke správné funkci nervového systému a normální tvorbě hormonů štítné žlázy, které ovlivňují řadu klíčových pochodů v našem těle. Základní stavební složkou hormonů štítné žlázy je jód, jehož nedostatek může funkci štítné žlázy nepříznivě ovlivnit.

+ Těhotné ženy potřebují výrazně více jódu v potravě než zbytek populace.Doporučená denní dávka jódu pro běžnou populaci je 150 µg denně. U těhotných a kojících žen by se měl denní příjem jódu zvýšit o 100 – 150 µg denně. Minimální potřeba se zvyšuje na úroveň 250 µg denně. 

+ Jód je hnacím motorem této žlázy s vnitřní sekrecí, která hraje zcela zásadní roli při správném vývoji mozkové tkáně plodu i v období dětství. Štítná žláza plodu se vyvíjí od 12. týdne těhotenství a od 16. týdne těhotenství začíná vyrábět vlastní hormony. Proto je důležité, aby matka měla již v prvních týdnech těhotenství dostatek jódu.  V období těhotenství je plod zcela odkázán na přívod jódu od matky a to platí i po dobu plného kojení.

+ Nicméně se mohou vyskytovat zdravotní stavy, např. vysoce aktivní tyreotoxikóza (Gravesova-Basedowova nemoc) nebo karcinom štítné žlázy, kdy neví vhodné jód přijímat. V tomto případě je vhodné se poradit s lékařem (endokrinologem) nebo využít přípravky bez jódu.

+ Femibion 1 a 2 (dříve Femibion 800 a 400) obsahuje vedle důležitých forem folátů (kyselina listová, Metabolin) a vitaminů, též neméně důležitý jód. Ženám plánujícím těhotenství až do ukončení prvního trimestru doporučujeme primárně užívat Femibion 1 s jódem, ženám od 13. týdne těhotenství až do ukončení kojení pak Femibion 2 s jódem.

+ Ženám, které ze závažných zdravotních důvodů mohou užívat jen omezené množství jódu stravou, doporučujeme nový Femibion 1 a 2 bez jódu. Tyto doplňky stravy jsou alternativou
přípravků stejného složení s obsahem kyseliny listové a folátů, avšak bez přítomnosti jódu.

Přestože o jódu víme mnoho, stále mezi lidmi kolují mýty. Zeptali jsme se na názor specialistů: 

1. Mám nemocnou štítnou žlázu, nesmím jód
Velmi rozšířeným mýtem, zejména pak mezi těhotnými a kojícími ženami s onemocněním štítné žlázy je informace, že nesmí užívat jód. „Opak je pravdou. Jód je hnacím motorem této žlázy s vnitřní sekrecí, která hraje zcela zásadní roli při správném vývoji mozkové tkáně plodu i v období dětství “ říká MUDr. Eliška Potluková, Ph.D. z 3. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Štítná žláza kromě toho přispívá k normálnímu růstu, tělesnému vývoji a k pohlavnímu dospívání. U žen může mít vliv na plodnost. „Jen ve vzácných případech Gravesovy-Basedowy choroby nebo karcinomu štítné žlázy není jód žádoucí. V tomto případě pak mohou nastávající maminky využít nový přípravek Femibion bez jódu, který je jediným preparátem svého druhu na českém trhu,“ uvádí Eliška Potluková. 

2. Čím více jódu, tím lépe
Není to pravda. Jód je bezpochyby velmi důležitým prvkem pro organismus, ale stejně tak důležitý je jeho vyrovnaný příjem. „Lidé, kteří nadměrně  konzumují například mořské řasy nebo minerální vody s vysokým podílem jódu apod. si mohou zvýšit riziko vzniku autoimunitního zánětu štítné žlázy,  říká Eliška Potluková. Státní zdravotní ústav Praha spolu s Endokrinologickým ústavem Praha uvádí doporučený denní příjem u běžné populace v dospělém věku 150 mikrogramů. U těhotných a kojících žen by se měl denní příjem jódu pohybovat okolo 250 mikrogramů. „Normální štítná žláza je schopna zvládat zvýšený přísun jódu do určité hranice. Pro země Evropské unie je tato hranice 600 mikrogramů denně,“ upozorňuje Eliška Potluková.

3. Poruchy štítné žlázy vedou k obezitě
Za výmluvu lze u obéznějších lidí považovat tvrzení, že porucha štítné žlázy a její léčba způsobují obezitu. Onemocnění štítné žlázy může za tloušťku opravdu ve výjimečných případech a nikdy není hlavní příčinou obezity. „Snížená funkce štítné žlázy  se projeví zpomalením metabolismu, únavou a zadržováním tekutin, avšak nikoli obezitou. Pokud se s obezitou potýkáte, navrhla bych spíše vyvážit jídelníček a dopřávat si pravidelný pohyb,“ uzavírá Eliška Potluková.